Strašlivý hotel – den druhý
Když jsem se ráno probral na gauči v obývacím pokoji, byl jsem šťastný. Opravdu jsem překonal svůj strach a přečkal noc v tom strašidelném Pufflím hotelu. Vyhrál jsem celou sázku. Chtěl jsem jet domů, ale výtahu jsem zjistil, že už svítí další dvě tlačítka. Ty jsem přece musel vyzkoušet. Na šestém podlaží jsem objevil překrásnou jídelnu. Na rozdíl od obýváku tu nejsou žádní duchové. Pokud bych měl někde přečkat další noc bylo by to určitě tady. Jsou tu sice díry ve zdech, kterými sem svítí, ale je tu jídlo. Je zvláštní, že to světlo svítí rovnou na talíř na stole a ten jej celkem silné odráží. A zrovna mě do očí! Nastavil jsem talíř tak aby svítil do stěny, snad už mě nebude obtěžovat.
Vydal jsem se tedy do druhého, dnes odemčeného patra. Na tlačítku se píše sál. Opatrně jsem vystoupil z výtahu a jen na okamžik jsem zahlédl jak se zavírá stěna za kterou je pytel peněz. Ten musím mít! Na Vánoce se bude hodit. Ze sálu vedly čtyři chodby. Každá z nich byla jinak osvětlená. Vydal jsem se tedy modrou. Proč? Protože proto.
Když jsem prošel chodbou strnul jsem v úžasu. Vylezl jsem v té stejné místnosti, ale ze zelené chodby. Vůbec jsem si nevšiml kdy se v ní měnilo osvětlení z modré na zelenou! Všiml jsem si ale jedné zvláštní věci. V této další místnosti byl klavír. Ten v té minulé nebyl, nebo jsem si ho jenom nevšiml? Zkusil jsem zahrát pár tónů. Naštěstí se nic nestalo. Bohužel však nevyloudil ani tón.
Milý deníčku. Nelíbí se mi to tu. Mám strach.
Nejste si jisti řešením hádanek v hotelu? Třeba Vám pomůže náš hotelový soupis.